Životy těch druhých

To, že každou minutu vzniká několik nových blogů, ještě neznamená, že je snadné najít pár takových, které stojí za to pravidelně číst. Zatímco vydavatelství a maloobchody už pro nás svůj základní filtr obsahu udělaly, v blogosféře je to jen na nás.

Přejmenoval jsem rubriku inspirativních blogů a provedl jejich malý update. Weblog ekonoma Pavla Kohouta, Medhiho fotoblog, Dupeho obrázková knížka a fotoblog Yellow Orange Red mají pořád bohatý obsah, ale nic nového na nich už pár měsíců nepřibylo. Místo nich jsem tedy doplnil pár nových, které si čtu nejčastěji.

Pana Cuketku, který málem připravil Ostravaka o Křišťálovou lupu za weblog roku, asi znáte. Labužníci na něm najdou nejen originální povídání o přípravě pokrmů, ale i poctivé recenze produktů i restauračních zařízení a v neposlední řadě kvalitní fotky. Ty další blogy jsou osobnější. Stříbroduché povídání Silverghosta mám rád nejen za jazyk, přiznání pochyb a lapidární shrnutí svého postoje k ekologii. Nenin Bez záruky za otevřenost a Liin zápisník za nadhled.

Za poslední měsíce mě zaujaly i další. Např. labilní, ale upřímný Deník citové prostitutky, loňské vítězky soutěže Big Bloger Lidovek, nebo naopak neokázalé zápisky Faráře Sauvignona. Poslední dobou rád čtu také vtipný a inteligentní Deník blondýny, Satoriho v Brně a Zwíře 3.0.

Zvláštní je, že asi polovina zmíněných je z Brna, což jsem zjistil z kontextu až časem. Nededukuji z toho žádné teorie o počtech blogerů z jednotlivých měst ani o spřízněnosti pod vlivem místního genia loci. Prostě je to tak.

Citát pro dnešní den:

Pokud chceš nalézt pramen, musíš jít vzhůru, proti proudu. /Z duchovní závěti Jana Pavla II., via Zwíře/