Sémantická mapa

To jsou spíše rány, momenty zlomu. Tolik let poté, co se mi to stalo, co jsem přišel o nohu, o vlast, o srdce. Něco se ti stane a ty už pak zůstáváš ve stínu té události, ve stínu slova křivda. V jeho sémantickém poli.

A nakonec se jím staneš. Nakonec ty jsi živoucí křivda. Když ti bylo ukřivděno, tak už nic neplatí, všechno už může a musí být jen špatně. Ty jenom trváš v té depresi jako můj otec, když se vrátil z války. Moje matka tak prožila celý život. Ale tvůj život ještě není celý. Ještě tu jsi.

Sémantická mapa. To by mohl být dobrý název i pro tento blog.

Citát pro dnešní den pochází z povídkové knihy Jana Balabána Jsme tady. Rád bych postupně představil každou knihu, kterou mám ve výběru Mezi řádky vlevo dole. Když časem z výběru vypadne, zbude tu aspoň po ní nějaký záznam. A také mě zajímá, jak těžké nebo snadné bude najít v nich zpětně to, čím mě zaujaly.