Wrong

Přes sklo auta jsem pozoroval provazce vody spojující nebe se zemí a nebyl si vůbec jistý, zda se nacházím na správném místě ve správný čas. Na Pasienkoch bylo mokro a zima. Poprchávání se střídalo s pořádným lijákem a začínalo se stmívat.

Poprvé se nám na gymplu představili Martin Gore a Dave Gahan deskou (takové velké cédéčko, které se rychlostí 44 otáčelo pod hrotem zvukovky) Some great reward. Je neuvěřitelné, že ještě pořád je tak snadné se s Blasphemous Rumours, Lie to me nebo Master and Servant k té době vrátit.

Byla to včera černá mše? Ani ne, spíš takový sociologický experiment, kolik lidí pokročilého věku vydrží dobrovolně stát v dešti a radostně mávat rukama nad hlavou. Přestože se možná narodili do ne úplně správného světa. Jenže je jediný, který máme.
...Čti dál...

Paint it black

To je myslím ta správná muzička pro tyhle barevné dny.

Playing For Change | Song Around The World "Stand By Me" from Concord Music Group on Vimeo.

Reminded/found via Arthur Dent a ChilliJulie
...Čti dál...

Co je k ponechání

Zas je tu jaro, zatím naznačené,
tak trochu trpké jako dým.
Rozmýšlím, co je k ponechání,
a mrtvé listí uklízím.

Tak tomu je a vždycky to tak bylo.
A je to zákon. Moc to vím.
Je mi jen líto utínaných větví
a loňská hnízda neshodím.

Citát pro dnešní den:

Jan Skácel

...Čti dál...

World Press Photo 2008

Prestižní fotoreportážní cena World Press Photo připadla za loňský rok černobílému snímku s ozbrojeným policistou procházejícím opuštěný byt poté, co jeho obyvatelé neunesli břemeno hypotéky. Ekonomická krize asi předurčila nevyslovené zadání pro porotu. Ostatně i předchozí léta vítězily fotky z velkých dějinných událostí, často zobrazující utrpení z válečných konfliktů nebo přírodních katastrof, 52. ročník není výjimkou. Mě zaujaly trochu jiné kousky.

Ze sportovní kategorie vybírám dva z čínské olympiády. Grimasa na tváři skokana do vody připomíná, že v této zemi je stále dost lidí, kteří jsou vystaveni mnohem většímu tlaku, než kterému bude čelit náš protagonista u vodní hladiny. Víc se mi však líbí fotka vlevo. Kompozičně i barevně čistý detail charakterizuje v působivé zkratce sportovní disciplínu a možná se i ptá, zda má takhle vypadat olympijský sport. Ta kapka krve povyšuje fotku z velmi dobré na výjimečnou. U mě by měla stříbro.

S nahým kolumbijským bezdomovcem od sportovní reportáže k sociálnímu dokumentu. Od detailu k celku, od vodních hrátek k hygienické očistě. Tady se tolik na umělecký dojem nehledí a místo bodů se strhávají jen šaty.

Na indickém týdnu módy vznikla tahle výtvarně úžasná momentka, která vyhrála v kategorii umění a zábava. Dávám bronz.

Reportážní fotkou roku jsou pro mě tihle Obamovi. Každý si může ve snímku najít spoustu významů a vyložit si sám, co pro něj znamenají odrazy ve skle a v zrcadle, noviny na stole, výrazy tváří, jejich vzájemnost atd. Nepřehlédněte také ten nápis na skle.
...Čti dál...

AppStore needs more

"Jak seš spokojenej s iPhonem?" ptají se známí a já po pravdě odpovídám, že sem tam ještě narazím na další úskalí (zvlášť pokud jste synchronizovali dva různé iPhony na jednom počítači nebo jeden iPhone s více iTunes instalacemi), přesto klady stále převažují a nelituju, že jsem si ho pořídil. Na 3G verzi jsem povýšil se záměrem, že si ho nenechám brejknout a budu moci využívat garantované aplikace z AppStore.

Tady neskrývám obrovské zklamání. Nečekal jsem první týdny zázraky, ale po necelých pěti měsících provozu mi nabídka přijde neskutečně chudá a způsob navigace a rozhraní vlastního obchodu prachmizerné. Nemůžu uvěřit, že v něm pořád není náhrada za dvě nejodfláknutější aplikace, které tam má Apple od začátku - pro psaní a správu SMS (ta mně vadí hodně) a pro focení (to vem čert, ale že jim to není trapné). Proč tam nejsou, byť za vyšší cenu, třeba aplikace SMSD, Snapture nebo Swirly MMS, které existovaly už pro první verzi telefonu?

Co tedy z iStore využívám? Geocaching (za 8 eur, ale je to plnohodnotná nativní aplikace s nabídkou nejbližších skrýší, pokud by vám nevadilo zadávat ručně souřadnice, navigující aplikace jsou i zdarma) a RSS Pro (stála jen pár centů a kdybych nechtěl importovat zdroje z Google Reader, stačila by bezplatná verze), zdarma pak Twinkle na twitterování z terénu a Evernote. Dnes jsem si stáhnul ICQ, iTranslate pro slovníkový překlad, iTalk pro hlasový záznamník, BlogWriterLite pro cestovní zápisky na Svědka a Stars pro noční oblohu. Blbosti, které jsem vyzkoušel a hned smazal, neuvádím.

Co dalšího z iStore používáte a doporučíte? Třeba právě na překlad nebo ty tři věci výše. /Zde děkovná vsuvka Matesolovi za jeho tipy z dřevních dob/. A nebo se na iStore vykašlat a nechat si iPhone brejknout?

Citát pro dnešní den:

Are there any plans to make Snapture available in the AppStore? At this time, Apple has not yet opened up the necessary camera frameworks to port Snapture to SDK. However, we plan on making Snapture available on Apple's app store when the camera frameworks are opened up.

...Čti dál...

Mačkátko, šipkovník a kochadlo

Už nevím, kdy jsem s tím začal, ale už léta u nás doma k přepínání televizních programů nepoužívám ovladač, nýbrž mačkátko. Asi proto, že nemám pocit, že bych tím dokázal televizi ovládat. Náš driver je totiž dost rozbitý a tak to hlavní, na co je třeba si při používání dávat pozor, je pořádně ho zmáčknout.

Při cestování v cizích končinách, když si nejsme jisti správnou cestou, zase vyhlížíme šipkovník. Nebo vy tomu říkáte sloup s ukazateli směru? Takový umí pouze nasměrovat, kdežto šipkovník jako artefakt místní kultury upoutá i způsobem svého osázení, materiálem a barvami. Neroste na každém rohu a odmění jen ty, kteří jej toužebně vyhlížejí.

A ještě jedno z cizí zahrádky. Na portugalských ostrovech jsme si s jednou českou dvojicí vyměňovali tipy na nejkrásnější mirradouro, což by šlo přeložit asi jako vyhlídka. Nám přišel přiléhavější jejich výraz kochadlo, neboť na těchto místech výsostného nadhledu opravdu patří se spíše v tichu kochat než něco konkrétního vyhlížet.

A jaké novotvary zdomácněly ve vaší puse?
...Čti dál...

Farmář, který včas seje (Robson Castro)

Každá fotka je semínko a ty nerostou na skále. Připrav se - tak jako farmář připravuje půdu. Ne příliš brzo a ne příliš pozdě. Čtyřicetiletý Brazilec Robson Castro fotí na digitál od října 2005. Na jeho fotkách si všimnete dokonale zvládnuté techniky. V tom patří mezi ty nejlepší na Flickru, co znám.

...


A má cit - pro oživující sílu světla, pro života dárnou i beroucí moc přírody, pro prostor vymezený dílem architektury. Nebo pro zachycení pohybu - okolo funící lokomotivy, horkovzdušných balónů nebo lesklého kovu rychlých závodních strojů.


...


Parádní jsou jeho fotky zvířat. Mezi mými favority jich mnoho nenajdete, ale když už u někoho obdivovat šelmy, ptáky u vodní hladiny nebo vynořené oko krokodýla, zastavte se u Robsona Castra.


...

...Čti dál...

Maia

Podle wikipedie starořímská bohyně jara, podle jiných starolatinské jméno bohyně přírody. Jednu máme v Brně a je v ní každopádně útulno, měkko a teplo. Když si v tichosti objednáte ty správné tekutiny, utiší vaše bolesti a brzy zapomenete na potřebu se neustále někam transportovat.

Řeč je o kavárně, na kterou jsem zatím ve všech těch recenzích a tipech foodblogerů nenarazil. Přitom mě už dlouho žádná tak nezaujala. Proč?

Muzika. Zpočátku jsem ji ani nevnímal. Až později jsem v tlumené kulise poznal jazz a náramně si ho užíval. Hudbu prokládalo anglicky mluvené slovo. Ano, tohle nebyla naše stanice, asi internetové rádio.

Prostředí. Ta přední místnost (bohužel kuřácká) s přirozeným světlem, které sem proniká velkými okny z ulice, je mi sympatičtější, v té zadní (nekuřácké) je zase větší soukromí. Připomíná spíš domácí pokoj a úplně vzadu můžete klesnout do měkkého pěkně hluboko. Nábytek působí stylově a neokázale, zaujmou i fotografie na zdech.

Neuvěřitelný rozsah nabídky. Vím, že to může být na úkor kvality, ale to by chtělo posoudit více návštěvami a nebo vašimi ohlasy. Zatím jsem byl spokojen. Takový výběr z káv, čajů, čokolád, vín, lihovin, sladkostí (včetně několika dobou zapomenutých zákusků) i slaností jsem v brněnské kavárně snad ještě neviděl. A poprvé jsem ochutnal Hendrick's gin s příchutí okurky.

Ceny jsou přiměřené, wifi je samozřejmostí. Obsluha byla jednou ochotná a milá (ta nižší se světlejšími vlasy), podruhé trochu pomalá a zamračená (ta vyšší s tmavšími vlasy). To sladké červené srdíčko, do kterého je stylizováno první písmeno názvu, a tu trochu kýčovitou vánoční výzdobu oken, odpouštím.

Kde? Na Jaselské, kousek od Červeného kostela nebo od mnohem proslulejší kavárny Steiner.

Kéž by si čeští kavárníci a restauratéři konečně uvědomili, jakou škodu páchá na plné pecky puštěné rádio, které si vynucuje hlavní pozornost. Kéž by svůj personál, který nemůže být bez moderátorů smějících se vlastním vtipům a bez do kola omílaných odrhovaček, poslali, kam patří.
...Čti dál...

Netlag

Psychosociální problémy vznikající příliš dlouhým pobýváním na vysokorychlostním internetu. Tendence očekávat podobně vysokou rychlost od fyzické reality vedoucí k netrpělivosti, roztěkanosti a neschopnosti se soustředit.

Loni to vyšlo ani ne na jeden zápis Svědka do týdne a letos to nebude lepší. Jednak je tu ten Twitter. Zabiják blogování si pro sebe uzurpoval skoro dvojnásobek zápisků, i když neporovnatelně kratších. Štěky namísto úvah. Kdo má dnes vlastně čas číst a poslouchat příběhy, když oči těkají po novinkách, aby něco neprošvihly?

A pak ty příznaky netlagu. Kdybych si měl do nového roku dát nějaké předsevzetí, tak snad více trpělivosti. Obávám se, že pomalejší internet řešením nebude, tedy více času v odpojení. Méně času na Flickru a více se zrcadlovkou na krku. Méně šířky, více hloubky. Když mě tu uvidíte moc často, zažeňte mě pryč.

A mějte se v tom novém roce beztížně, odpojeni i připojeni. Nejlépe k sobě.

Citát pro dnešní den:

Z magazínu Pátek LN

...Čti dál...

Svědek naší doby (Osvaldo Pieroni)

Výjimečným úkazem na Flickru jsou snímky profesora sociologie z italské Kalabrie, který fotí nejčastěji sociální dokument. Pozornost příznivce Dylana a Springsteena přitahuje člověk v prostředí, které hodně vypovídá o něm i o naší době.

...


Moc se mi líbí jeho série z cestování vlakem. Poezie všedního dne, mikroklima uzavřeného vagonu a sdílení prostoru mezi těmi, co si zvolili stejný cíl cesty.


...


Ústředním motivem jsou vždy lidé, jejich gesta, světelná atmosféra, duch místa. Ačkoli některá zmačknutí spouště musela znamenat nemalý vpád do soukromí (a mohl jsem vybrat provokativnější případy), nikdy z výsledku necítím laciné vouyerství ani bulvární touhu odkrývat intimní zóny pro zábavu ostatních.


...


Hodně snímků pochází z cest. Ve svém albu má parádní kousky z Afriky, mezi nimiž jsem jen obtížně vybíral právě jednu. Nejsou to vždy fotky uchvacující krásou a chválící pokrok naší civilizace. Vždy jsou však plné emocí. Jako i ten poslední portrét, u něhož ani tolik nezáleží na tom, kde vznikl.
...Čti dál...

Bláznivá hovada boží

Pomalu nahoru
dolů to jde rychleji
žijeme na dluh
ve vyjeté koleji
Bůh zatím lopatou
hází na stěnu hrách
a ty se lásko
pomalu obracíš v prach.

Kdyby nebyla by, kdyby nebyla by jak uhel černá, tak by byla bílá, tak by byla bílá jak padlý sníh.

Začíná hostina, na nikoho se nečeká. No tak natoč mi, natoč mi ještě jedno vánoční.

Šťastný a veselý...

Citáty pro dnešní den:

Jablkoň a Malá lesní jablkoň

...Čti dál...

Odhalování v černé a bílé (Tom McFarlane)

Tentokrát nahlédneme do fotografií Toma McFarlana z amerického Cincinnati. Jeho portréty a akty patří na Flickru k tomu nejlepšímu ve svých žánrech. Na tom letos nic nezměnil ani smutný fakt, že svou sbírku už nerozšíří. Zemřel v 61 letech.

...


Jeho mistrovství nejlépe vynikne v černobílé škále, když barva neruší a mysl se může soustředit pouze na křivky, tvary a přechody odstínů. A krása je to náramná, i když černá nebo bílá fotce naprosto dominují.


...


Tom McFarlane je dalším z těch, kteří odhalují kouzlo čtvercového formátu. Ale zvládá i ty tradiční. I barvu, párový akt nebo protisvětlo. Kochejte se sami.


...

...Čti dál...

V alejích mezi stromy (Lars van de Goor)

Třetím autorem z mých oblíbených flickristů je Holanďan, který většinou fotí pořád to samé - aleje, stromy a cesty i cestičky mezi nimi. Přesto to vůbec není nuda. O tom svědčí počty nadšených komentářů a také kniha The Roads To Now Here, kterou mu vydali.

...


Dnes tedy změníme žánr na krajinky a zátiší. Lars van de Goor vás provede světem barevných kontrastů a neobvyklých kompozic. Některé z nich mi připomínají až abstraktní obrazy.


...


Ostatně venku začal podzim a tak je čas se přepnout na nové barvy. Snad nám slunko ještě dopřeje trochu světla. Právě na fotkách si nejlépe všimneme, když jeho kresba schází (což nejsou tyto případy).


...

...Čti dál...

Restaurování slov

Hlavním tvůrčím nástrojem člověka není věda a technologie, ale slovo. Tvoření začíná myšlenkou, slovem, vizí, snem.

Mediální kultura, v jejíž moci se ocitáme, nemá morálku ani etiku. Naše slova ztratila tvář a proto nikoho nevolají.

Jazyk střední třídy se díky masmédiím přizpůsobil jazyku a myšlení nejnižších sociálních skupin a ztrácí schopnost cokoli skutečného popsat či jakoukoli složitější myšlenku artikulovat. Jen parazituje na cizích ikonách.

Veřejné mínění postupně přestává existovat, stejně jako se rozpadly veřejné mapy, protože do nich byly postupně zapracovány hlediska všech a už se podle nich nedá nikam chodit.

Důsledkem masové produkce měřitelného je, že informace, názory, události, zprávy a postoje, prostě fakta, která se snadno hodnotí a hierarchizují, replikují, přesouvají, shlukujím obměňují, restrukturalizované se pak valí veřejným prostorem jako záplavy. Sdělení a znaků je stále více, skutečnosti prudce ubývá v důsledku přemnožení zpráv o ní.

Prospěch se stává hlavním kritériem úspěšnosti, i když právě prospěch vždy vychyluje z rovnováhy, činí člověka a priori na něčem závislým, a tím ztrácíme odstup. A závislost - na čemkoli - je choroba, která vyžaduje léčbu.

Skutečný pán se pozná podle toho, že se pouští do bitev, o kterých předem neví, jak mohou dopadnout, a činí tak prostředky zdánlivě křehkými, ale zato trvalými, jako je pevné slovo a zřetelný řád. Pána vždy poznáme podle ochoty riskovat. Otroka podle toho, že se řídí výzkumy veřejného mínění. Pán je plný nenaplněných tužeb a iracionálních vášní. Otrok jen číhá s nastraženým uchem, co se od něj očekává, aby se vyhnul jakémukoli nebezpečí. Touží po klidu a vášně jsou mu cizí.

Eseje Karla Hvížďaly vznikaly v letech 2005-2008, psal je převážně pro Reflex. Pro mě zatím kniha roku.

Citáty pro dnešní den:

Restaurování slov (vydal Portál)

...Čti dál...

Světlo vrhá Luciana (**Elle**)

Mezi fotografy převažují muži. To platí stále - na příčiny teď nehleďme - a Flickr není výjimkou. O to větší pozornost přilákají fotografky, které mistrně vládnou řemeslu, k němuž navíc přidávají unikátní schopnost dívat se okolo. Několik takových mám uloženo mezi svými kontakty a začínám s Elle.

Pod touto přezdívkou vystavuje Italka Luciana, která patří mezi mé nejoblíbenější autory na Flickru vůbec. Její album obsahuje přes tisíc fotek, většinou z exotických končin arabských států nebo Tibetu. Každý její nový snímek stojí za pozorné prohlídnutí, což je u autorů tak často publikující výjimka.

Zařadil bych ji spíše do skupiny těch, kteří se dívají na svět mně blízkým způsobem. Já vybral šest svých favoritů (pár dalších by se ještě našlo), vás možná zaujmou úplně jiné. Není náhodou, že všechny mají čtvercový formát.

...
Portrétních kompozic s červenými rouchy má Elle povícero, některé jsou mezi diváky ještě populárnější. Tady se však podařilo úžasně zachytit atmosféru prostředí a v případě pána s turbanem snad ještě vyvolat dojem až malovaného obrazu.

...
Elle má cit pro portréty, ale i smysl pro detail, kontrast barev a povrchů, hru se světlem. Je to vidět na mnoha fotkách architektonických detailů, z nichž vybírám tyto dva. Snímek zábradlí bych si asi vybral do galerie nezapomenutelných.

...
Opět ukázka toho, jak lze fotkami symbolicky zachytit místo a kulturu, odkud pocházejí.
...Čti dál...

Kdybych

o tobě psal, musel bych se o tebe zajímat mnohem víc. Musel bych se ptát, kdo opravdu jsi. Mnohem víc bych ti naslouchal. Přemýšlel bych o tobě. Nutil bych se k neskonale větší trpělivosti. Neunáhloval bych se v úsudku. Byl bych asi tak dvacetkrát empatičtější. Sympatizoval bych s tebou. Litoval bych tě. Možná bych nakonec i pochopil, že ... jsi pozoruhodný člověk s jedinečným osudem, jehož život by klidně vydal na román. Možná bych tě dokonce začal mít rád.

Protože psaní dělá spisovatele lepším. Protože jeho knihy představují to lepší z něj.

A co dělá lepší ty, kteří nepíší? Láska?

Nesnáším sex po telefonu. Umožňuje mužům předstírat orgasmus a připravuje tak ženy o jednu z mála výsad, kterou měly.

Citáty pro dnešní den:

Román pro muže, Michal Viewegh

...Čti dál...

Všímat si detailů

Já jsem v jedné chvíli zjistil, že se špatně dívám kolem. Tak jsem se začal učit fotografovat, různé detaily, stíny luceren, chtěl jsem se naučit líp věci vnímat. Stojí za to neodříkat se světa, i když je tak pomíjivý.


Úplně jsem ztratil bojovnost. Prostě ... vůli po vítězství.

Ale já nepřešel na vegetariánskou stravu a maso mám pořád rád...

Citát pro dnešní den:

Rozhovor s Janem Burianem (a jeho synem) v pátečním magazínu Lidovek

...Čti dál...

Příběhy ze vzpomínek (Gary Isaacs)

Rád si prohlížím fotky těch, kteří se na svět dívají podobnýma očima a všímají si podobných věcí, tváří a odstínů jako já. Těším se z toho, jak se jim povedlo trefit se do pohledu a pocitů, o něž se při focení sám snažím.

Ještě raději mám fotografy, kteří se dívají jinak a objevují mi nový svět. Kteří si všimnou nálady, linek a zabarvení, které vyfotit nedokážu, protože je nevidím. Kteří kreslí příběhy a sahají hluboko do snů nebo do vzpomínek. Jako třeba Gary Issacs.

...
Jeho fotku z auta jste už mohli vidět. Poprvé jsem si ji prohlížel hodně dlouho. Jako by vypadla z filmu noir a nebo z tajemného snu, který se stále vrací. Tu drsnou tvář Španěla, se vsadím, také už nezapomenete. Vypadá to, že jeho osud byl rozevlátý a neučesaný a jeho nástrojem pěsti a nože. Kdo ví.


...
K zajímavému dojmu z fotky nalevo by mi stačila jen ta poškrábané zeď, na které se odráží světlo z okna. Její pohled tam ven, na sotva znatelného koně, kresba ve vlasech, rozehrává příběh ne/svobody s vůni melancholie a posunují ji o třídu výš. Podobný pocit může vyvolat snímek vpravo. Obyčejným světlem z okna ozářená tvář by byla dokonalým portrétem sama o sobě. Všimněte si, která další dvě místa na fotce vás nejvíce přitahují.


...
Na Flickru se vystavují fotky a kontaktují lidé, kteří tím žijí. Není důležité, jestli vznikly digitálně a nebo někdo naskenoval převážně černobílé snímky vyvolané kdysi dávno. Jako třeba tyhle nečisté zázraky ze starého Polaroidu. Jak se píše v Garyho profilu, na Flickru to má moc rád, protože je to jedno z mála veřejných míst, kde může kouřit a nikdo mu nedělá potíže.
...Čti dál...