Páči sa

"Na týždeň za stopädesiat." Než dojdu k autu, dívčina v reklamním tričku mi podává plechovku a letáček. Lepím známku na sklo a napiju se, abych dostal křídla. Funguje to, asi za půl hodiny jsem přeletěl skoro opuštěný úsek slovenské dálnice.

"O chvíľu ste za vodou," slibuje na billboardu Orange. Skutečně, dole se po obou stranách otevírá Dunaj. Vlevo se vzpíná šošovica nad mostem a sluncem osvícený hrad, vpravo se řeka kroutí za zatáčku do Rakouska. Měkké světlo padá na nábřeží, podvečerem tlumená atmosféra Starého mesta láká k posezení. Nejraději bych zastavil přímo na mostě a šel se kochat.

O pět hodin později cestou zpět z Vajnor mám více klidu uvědomit si, jak rád tudy jezdím. Před 17 lety jsem poblíž Pasienok strávil skoro devět měsíců. Na Hlavnom námestí hrál v té revoluční zimě Karel Kryl a - jak zpívá Nohavica - "zasnežená Bratislava bola plná električiek."

Tenkrát jsem o tom ještě nevěděl. Ale už jsem ten pocit donosil. Mám ji rád.

Verš všedního dne:

Nič už nieje také ako predtým,
zabúdam a novú rieku vetrím