7. srpna 2008

Květináč v Atlantiku IV

Ze západního mysu na východní vede po severním pobřeží trasa, na níž je několik míst hodných procházky nebo i delšího setrvání s noclehem. Tím nejbližším je Porto Moniz. Hodně turistické místo, kde se dá příjemně strávit 2-3 hodinky. Na městečko je nádherný pohled shora, ještě než do něj vjedete klesajícími serpentinami. Před jedním z hotelů je vedle černých skal přírodní koupaliště, přes které vlny dostříknou někdy až na promenádu.

Mezi městečky Seixal a Sao Vicente už vybudovali novou silnici s tunely, ale v opačném směru se ještě dá projet po staré silnici vedoucí mezi strmými skalami a pobřežím. Před pěti lety nám sloužila jako přírodní myčka - na několika místech shora crčící voda krásně umyje auto. Ze Sao Vicente se dá pokračovat dále podél moře na východ a nebo - pokud jste tak neučinili už dříve z jihu odbočkou u Ribeira Brava - zajet do hornatého vnitrozemí.

Tady si rozhodně rezervujte nejméně 3 dny na dvě oblasti. Jednak na údolí Serra de Agua (z komfortních srubů Pousady dos Vinhaticos se dají podnikat výlety na sever, jih i západ) a náhorní plošinu Paul de Serra s možností procházek podél levád (např. v okolí Rabacal).

A v neposlední řadě na úchvatné horské scenérie (pokud vám je nezakryjí mraky) s vrcholky Pico do Ariero a Pico Ruivo (k nim vede cesta až z Faialu a nebo z jihu od Funchalu). Tůry nevyžadují přímo vysokohorskou obuv, ale pro průchod několika delšími tunely, kde jsou kaluže, se hodí baterka. Po putování mezi skalami doporučuji sjet na široko daleko vyhlášené pstruhy do vesnice Ribeiro Frio. Na zahrádce Victor's Bar si k nim můžete dát výborné pivo a mezitím si prohlédnout hned vedle stojící minikapličku.

Cestou ze Sao Vicente dále na východ si vystoupejte serpentiny vedoucí přes zemědělskou vesničku Boaventura. Takhle asi vypadala Madeira před érou turistického ruchu. Kousek od mysu Sao Jorge se dá odbočit do Achada da Cruz, kde skoro kolmo směřující lanovka dopravuje místní a jejich úrodu z polí, které leží dole u moře.

O kousek dál se nachází turistické městečko Santana se skanzenem zrekonstruovaných domků s doškovými střechami. Místo něho spíše doporučuji odbočit o pár kilometrů dřív do Quinta do Furao a dopřát si procházku pečlivě udržovanou farmou nad útesem, která se v kontinentální Evropě hned tak nevidí, a gastronomický zážitek v jejich restauraci. Pokud si někde střihnout velkorysý oběd či večeři s kvalitním vínem, pak tady. Vážně to stojí za to.

Třetí díl

1 komentář:

BlackCat řekl(a)...

Krása. Co dodat.