O agitačním pornu Issové a Mádla

K videu Přemluv bábu mám takový ambivalentní vztah, asi jako ke sledování špatné pornografie. Zatímco vnímám laciný útok na nízké pudy, který se příčí mému vkusu, cítím fungování přirozených reflexů.

Na jednu stranu primitivní manipulace a demagogie, na druhé sympatický pokus udělat něco pro zachování zdravého rozumu v této zemi místo nadávání v hospodách a facebookových skupinách. Pokud tedy připustíme, že volby mohou opravdu rozhodnout právě hlasy důchodců proti poplatkům (přestože my známe možná jen ty odpovědné babičky a dědečky, kteří nechtějí žít na dluh).

Myslím, že ze všech komentářů po internetu i v novinách popsal můj pocit nejtrefněji @volven na svém blogu - "video používá tradiční levicové metody pro pravicový marketing." To je přece geniální charakteristika, ke které lze dodat jen jedno - tradiční levicové metody v ČR.

Jedním dechem totiž souhlasím s komentářem @adamkopp pod článkem - "nejsem jediný, komu u nás schází inteligentní levice". Pryč jsou doby, kdy Špidla jako kultivovaný ideový soupeř nutil člověka přemýšlet o argumentech druhé strany a někdy i uznat, že můžu mít jiný názor, ale ne právo vydávat ho za objektivní pravdu.

Z nabídky české pravice může být člověk roztrpčený, nešťastný a frustrovaný. Z chování Paroubkovy partaje (která společně s komunisty diskredituje českou levici na léta) a jejich pudové kampaně se mu však chce zvracet a vážně uvažovat, zda nebude lepší spojovat budoucnost své rodiny s jinou zemí.

Jak píše Josef Šlerka, "volební slogany socialistů apelují na to nejnižší, co v lidech je: na závist, lásku k penězům, škodolibou touhu po tom, aby se nikdo neměl lépe. Pozitivní myšlenku v nich nenajdete." Bohužel na spoustu nevzdělaných starších lidí to funguje.

A tak zatímco se jako salónní intelektuálové můžeme nad tímto videem pohoršovat, k volebnímu vítězství směřuje duchovní lůza zaslepená třídní nenávistí, která si naše dilema o vkusu agitačních prostředků nepřipouští.