17. července 2006

Hledání identity

Vzpomínáte si na Hitchockovo Psycho? Na scénu ve sprše? Na dům, ve kterém bydlí se svou matkou správce motelu? Měl dvě podlaží a sklep. Podle slovinského filozofa a psychologa Slavoje Žižka symbolizují jeho tři úrovně ego, superego a id - ve Freudově teorii základní složky lidské osobnosti. Právě Žižek provází diváky Perverzním průvodcem filmem, ke kterému jsem se slíbil po Varech vrátit.

Možná někdo podle názvu filmu čekal uspokojení nízkých pudů, každopadně musel při jeho třetí festivalové projekci zamířit pěkně vysoko - do divadla Husovka. Odměnou mu byl originální dokument anglické producentky Sophie Fiennesové (spolupracovala mj. na filmech Petera Greenawaye), která nechává Žižka zaujatě přednášet a psychoanalyticky vykládat klíčové scény slavných filmových děl.

Vzpomněl jsem si na něho, když jsem teď četl Kunderovu Totožnost. Mohla by mu posloužit jako vděčný studijní materiál a další z příkladů umění, umožňujícího vytěsňovat hluboko skryté touhy, obavy a viny. A pokud je kniha na rozdíl od filmu nevizualizuje, má naše představivost o to více možností jim dát tu nejvěrnější podobu.

Verš pro dnešní den:

uchopil jsem své srdce
měkce vložil ho na ruce
snažil se v něm číst
když leželo nablízku jako list
uhranut jsem zíral jako ten
kdo umírá rozechvělý snem
a už ne životem

/ Fernando Pessoa, překlad Milan Libigier, hudba Maraca /

Žádné komentáře: