Fotbal na křižovatce

Finále mistrovství světa mělo být oslavou fotbalu. Bylo? Vítězem se stal na penalty tým, který se ve druhém poločase a v prodloužení dostal jen občas na soupeřovu polovinu. Tým, který ve skupině nijak nepřesvědčil a do čtvrtfinále se dostal jen díky vymyšlené penaltě v poslední sekundě nastavení.

Nejde však jen o to, kdo vyhrál. Ani na posledním mistrovství Evropy nebyla fotbalová veřejnost nadšená z předváděné hry vítězného Řecka. Jenže účel světí prostředky a Itálie s Řeckem měly také více štěstí.

Jde o vrcholový fotbal vůbec. Už není a nikdy nebude, co býval. Nevyhrává lepší a většinu zápasů rozhodují dvě tři chyby, často na straně rozhodčích. Nepodezírám je ze zaujatosti, jsou jen lidé - chybující jako my všichni.

Připadá mi ale nadále neúnosné, aby takové chyby ovlivňovaly výsledky tolika zápasů, když je tu technologie, která může mnohým omylům zabránit. Proč nezavést statut videorozhodčího a každému týmu neumožnit například dvakrát za poločas požádat o přezkoumání situace? Proč nezvýšit počet rozhodčích a nepřejít na měření čistého času?

Jsem také pro přísnější posuzování každého hrubého nebo úmyslného faulu. I za ty neúmyslné se musí pykat. Jako hráč mám přece zodpovědnost za svůj rizikový zákrok, při kterém nemusím, ale mohu, trefit a zranit protihráče. Než si na to hráči zvyknou, ať se třeba dohrává v osmi a většina má žluté karty. Však si dají časem pozor, když hra v oslabení může rozhodovat zápasy. Chceme-li více gólů a útočné snahy, musíme podpořit tvořivost proti obranné destrukci. Jako v hokeji.

V Itálii teď nastane fotbalová euforie. Snad neoslepí ty, kteří budou rozhodovat o vině a trestu za podvody v nejvyšší soutěži. Aspoň by se ukázala cesta pro českou ligu a tu kapříkovou partičku ve svazu. Ryba smrdí od hlavy, pánové.

Citát pro dnešní den:

Možná naše hra nebyla tak hezká na pohled, ale byli jsme tým, který byl jen těžko k poražení. Každý zápas jsme navíc odehráli s velkou pokorou. / Gennaro Gattuso /