Pinot noir sedmkrát jinak
O zážitky z minulé Ryzlink party jsem se podělil až skoro půl roku poté a na vzpomínku na letní ochutnávku mi to vychází až na nový rok. Ale nakonec proč ne? Alepoň to vede k předsevzetí tolik neotálet s tou další.
Tentokrát se sešly tři páry mlsných jazyků a dvě rakouské, jedna argentinská a čtyři domácí modré rulandy. Nastoupenou jednotku zříte níže.
Hodnotilo se stejně - tři body za první místo, dva za druhé a jeden za třetí. Už jsme se lépe připravili a lahve oblékli do papíru, aby byla zachována anonymita vzorků. Experiment opět ukázal, že ne vždy záleží na ceně. Zatímco některé drahé kousky uspěly, jiné vyloženě propadly.
Tak co myslíte, kdo se dostal na bednu? A máte některé z vín nebo vinařství v oblibě?
1 komentář:
Mezi tři nejlepší se v bodování dostaly pinoty z vinařství Preisinger, Šamšula a Tapiz. Za nimi skončil můj objev loňska - vinařství Karel Roden, odkud si rád ještě něco koupím.
Naopak propadákem se staly dost drahé kousky od Stapleton & Springer a Juris. Lahve bratru za šest stovek zůstaly nedopity, na jazyku zůstávala vysloveně nepříjemná pachuť. V případě S&S to není zdaleka první zklamání z této prestižní stáje, takže si je pomalu dávám na černou listinu.
Okomentovat