Já mu to tam švihnu

Člověku se někdy něco najednou povede, ani neví jak. Možná, že když se s tím dostatečně trápí, Bůh si řekne: Hele, už se na to nemůžu koukat - já mu to tam švihnu. A najednou to tam je.

Jenže to člověk musí poznat a nechat to už být, nemontovat se do toho ještě nějakým svým ubohým intelektem. Ale pokud to nepozná nebo je nafoukanej a myslí si, že tam něco přidá - najednou je to v čoudu. A zase to trvá dlouho, jestli vůbec, než to zase přijde.

Takže u studentů není nejdůležitější, aby se naučili [řemeslo], ale pracovat, snad to tak můžeme říct, se svým Bohem v hlavě. S tím, co je tam úžasné, originální, jedinečné. A nechtít ještě něco nad to. Poznat, co člověk může, je vlastně největší umění.

Citát pro dnešní den:

Kurt Gebauer