Karel Hvížďala o veřejném prostoru
Na blogu Aktuálně.cz se mi časem vystříbřila sestava, jejíž texty čtu pravidelně. V první řadě Jana Buriana a Karla Hvížďalu. Žádné nové objevy, Na Burianovu kulturní ozdravovnu jsem i chodíval, Hvížďalovy eseje čtu v Reflexu už dávno. Tohle je o médiích a veřejném prostoru.
Za prvé, zeď kolem ghetta bulváru byla definitivně zbořena a hrubá slova se tudíž snáze dostávají do médií a hlavně do titulků...
Nesporné. Tlak ODS, resp. Rady pro TV vysílání, na zvýšení sledovanosti ČT, zbulvarizoval i veřejnoprávní první kanál. Co z tištěných médií si zachovává ještě znaky seriózního média? Hospodářky? Kupuju je jen sporadicky.
Díky tomu, že postmodení svět se dívá na zpravodajství v médiích jako na hru, v níž je vše dovoleno, a informace, drb, lež, fantasmagorie či polopravda mají v neustálém mediálním toku (medialitě) stejnou váhu, i politikům přestává být jedno, jak se o nich píše: důležitější je, aby byli v médiích stále prezentní.
Nejen politikům. Ekonomický zájem velí být viděn i firmám, které potřebují zůstat v povědomí. Jak byl Steve Ballmer rád, když po něm v Budapešti házeli vajíčka.
Neexistence obecně uznané hierarchie hodnot už neumožňuje vyrůst autoritám, které byly vždy garanty nějaké platné hodnotové škály.
Aneb jaképak autority, když nemají z voleb politický mandát, že pane prezidente?
Občané ztratili důvěru ve stát (a jejich představitele), protože stát už není schopen zajistit pro ně řádnou bezpečnost, zdravotní péči ani sociální zabezpečení v důchodu, a to za situace, kdy se věk lidí prodlužuje.
To je hodně vážné tvrzení. Takové odsudky jsem dříve nemíval rád, ale osobní zkušenost nabádá ke skepsi ohledně očekávání čehokoli od tohoto státu.
Za této situace nemůže být politika o hodnotách, ale jen o technologii moci, marketingu a penězích, a toho si těžko může nějaký občan vážit. Je to, jak například říká John Cavanagh, „důsledek globalizace, kterou vymysleli a vytvořili lidé, kteří měli specifický cíl: vyzdvihnout ekonomické, to znamená korporativní hodnoty nad všechny ostatní“. Tito lidé jsou ale anonymní (jsou prezidenty jen korporací), hněv a urážky se proto přesouvají na prezidenty, kteří jsou vidět, ale jejichž vliv je ve skutečnosti čím dál tím menší.
Snad jediná výhrada. Globalizaci nevymysleli a nevytvořili lidé s nějakým cílem. Byl to neodvratný trend související s rozvojem informačních, komunikačních i dopravních technologií a s přirozenými migračními vlivy. Každopádně dělat dnes politiku s výhledem delším než do příštích voleb je sebevražedné.
Co s tím?
2 komentáře:
K poslednímu odstavci:
Když o tom tak uvažuju, tak ANO, globalizace vznikla kvůli ekonomickým cílům - kvůli levnější pracovní síle v rozvojovkách, neexistenci odborů tam, kvůli různým dalším ekonomickým úsporám investorů. Kromě toho se dá říct, že globalizace vznikla KVŮLI zlepšení dopravních a informačních technologií, ale dá se dokonce dotřetice zároveň říct, že globalizace JE právě tyhle zlepšení.
A původní kolonizace, takový předstupeň globalizace, taky. Dá se říct, že byla umožněna zlepšením dopravy (námořní aj.), ale kdyby rozšiřování vlivu do kolonií nepřinášelo a neslibovalo ekonomický profit, tak by mohlo mít Španělsko, Anglie, Francie kdovíkolik lodí, ale tolik by po světě nejezdily. Mnohem míň, nemělo by to drajv.
Jasně, že ekonomická motivace byla hnací silou, která globalizaci významně urychlila. Podobně jako napomohla ryhlejšímu rozvoji internetu a dalších technologií.
Nemůžu však souhlasit s tím, že se někdo s někým dohodnul a vytvořil globalizaci nebo že má smysl proti ní demonstrovat, aby nebyla.
Je to prostě přirozený proces propojování světa, který s sebou nese pozitivní i negativní dopady a některým skupinám lidí vyhovuje více a některým méně.
Okomentovat