Když hrají na Nou Campu bez branek

... vypadá to tak, jak jste mohli vidět ve středu v televizi. Nevím, na kolik přišel lístek na Ligu mistrů s Manchesterem, ale v každém případě dostanete po podělení počtem gólů ... chybu nebo nekonečno.

S naším malým kanonýrem D. a tchánem jsem si to vyzkoušel před třemi týdny na ligovém zápase s Getafe. Podobnost nebyla čistě náhodná. Barca tlačila a v držení míče trhala rekordy, avšak na počet šancí to skončilo nerozhodně. Gólu jsme se nedočkali, domácí vyhráli jen na tyčky.

Silný zážitek to ovšem byl. Bez ironie. Sedět mezi 80 tisíci lidmi na největším stadiónu v Evropě a nemuset tříštit pozornost na hru ožralými vlajkonoši, kteří si přišli vytrhat pár sedaček, na to se jen tak nezapomene. Ta skladba okolo sedících lidí (tady nejsou místa k stání) je pro českého fanouška zvyklého na pivní týpky se siláckými řečmi neuvěřitelná. Spousta rodin s dětmi, hlasitě fandící samotné ženy a holky.

Když zápas skončil, nespokojené publikum dávalo svoje jižní emoce najevo tím, že mávalo kapesníky a křičelo něco jako hanba (španělsky neumím, takže to mohlo být klidně něco sprostějšího). Při východu z řady nám (notně zaskočeným) dal přednost z dola proudící dav, takže jsem si málem připadal jako v divadle.

Barca je katalánský fenomén. Permanentky se dědí z otce na syna a když vidíte dědouška v placaté čepici s modročervenou šálou, který sotva dojde na sedadlo, aby za chvíli už triedrem sledoval své oblíbence, jste z toho naměkko.

V pondělí večer hraje nedaleko od naší ulice Brno s Baníkem, tak raději zaparkuji kousek dál. Velké změny k lepšímu v českém fotbale nečekám, dokud ta stará banda bafuňářů bude v čele svazu a dokud budou českým klubům milejší hlasitější hooligans s dýmovnicemi než početnější fandové s kamarády, kolegy a rodinami.

Přízemní rady pro nevšední dny:

• Pokud máte tušení, že flamenco šaty jako dárek z Barcelony dcerku neuspokojí, když chtěla fotbalový dres, jaký už má starší bráška, kupte jí k nim ještě aspoň čepici. Teprve s klubovým znakem FCB na čele bude ochotná nadšeně se roztočit s volánky.
  
• Chcete-li v barcelonském Parku Guel v klidu fotit Gaudího sloupy, nenechte synka brát s sebou trubku, kterou si zakoupil předchozí den na stadiónu
  
• Když už člověk trochu zná prostředí, je vyšší šance na lepší fotky