Valencia

V sychravých dnech není radno odlétat kvůli jedné noci na jih. Na dva dny oklamané tělo pak bojuje po návratu s bacilem, který naleptává poslední zbytky pracovní morálky.

Navíc ten zákon schválnosti. Když si na podobně krátkou cestu vezmu foťák, ani jednou ho nevytáhnu. Tady jsem měl čas, chuť i příležitosti, avšak Svědkův svědek zůstal doma.

Valencia je asi miliónové město s krásným historickým centrem, s velkorysými stavbami moderní architektury a - pro Středoevropana - s exotických chutěmi místních specialit. Bez znalosti španělštiny si však moc nepochutnáte. Menu v cizím jazyce a znalost angličtiny v centru města je tu snad ještě řidším jevem než na jihu Moravy. Aspoň, že s taxikáři jde mluvit mezinárodním jazykem - Caňizares, Morientes, Real Madrid (ukazují palec dolů) atd. Tak jsem si dopřál aspoň procházku po pláži při 22 stupních a lahvinku na jazyku se lahodně rozplývajícího vína, po němž ani ten přemrštěný účet tak nebolel.

Cesta vedla v obou směrech přes Mallorcu a v tamní letištní hale to chtělo pevnou vůli pokračovat do původních cílů.

Citát pro dnešní den:

Mucho penar, pues no es razón
Para amargarnos
/ Marta Topferova, La Marea /