Předvánoční
Robert Fulghum uvádí ve třetím pokračování Tří přání pět stádií žalu - popření, hněv, smlouvání, deprese a přijetí. Paulo Coelho zase ve své zatím poslední u nás vydané knize Jako řeka, jež plyne popisuje životní cyklus naděje - je často s námi za rozbřesku, v průběhu dne utrží rány, umírá za setmění, ale s jitřenkou znovu ožívá. Souvisí to?
Citát pro dnešní den:Jestliže něco chcete, musíte napřed ukázat svoje oči.
/ Paulo Coelho /
5 komentářů:
Nesouvisí :).
Ale oba jsou pěkné...
A nebývá naděje šestou fází žalu?
To je spíš přítomná v prvních čtyřech stádiích, v pátém už ne. A šesté? I kdyby, tak už to není fáze žalu, ale jiný cyklus.
To už zavání akademickou debatou :) Mám obavu, že na tom, zda je nový děj již začátkem nového cyklu a nebo patří ještě k předchozímu, se často neshodnou ani statistici, fyzici a ekonomové. A to je žalostné. Nebo nadějné?
Každopádně díky za zamyšlení, máš pěkný blog. Chystám se jej podrobněji pročíst.
:) zavání a nemá to ani moc smysl, lepší bude si oba výroky zapamatovat :). Díky za pochvalu.
Okomentovat