4. září 2008

Příběhy ze vzpomínek (Gary Isaacs)

Rád si prohlížím fotky těch, kteří se na svět dívají podobnýma očima a všímají si podobných věcí, tváří a odstínů jako já. Těším se z toho, jak se jim povedlo trefit se do pohledu a pocitů, o něž se při focení sám snažím.

Ještě raději mám fotografy, kteří se dívají jinak a objevují mi nový svět. Kteří si všimnou nálady, linek a zabarvení, které vyfotit nedokážu, protože je nevidím. Kteří kreslí příběhy a sahají hluboko do snů nebo do vzpomínek. Jako třeba Gary Issacs.

...

Jeho fotku z auta jste už mohli vidět. Poprvé jsem si ji prohlížel hodně dlouho. Jako by vypadla z filmu noir a nebo z tajemného snu, který se stále vrací. Tu drsnou tvář Španěla, se vsadím, také už nezapomenete. Vypadá to, že jeho osud byl rozevlátý a neučesaný a jeho nástrojem pěsti a nože. Kdo ví.


...

K zajímavému dojmu z fotky nalevo by mi stačila jen ta poškrábané zeď, na které se odráží světlo z okna. Její pohled tam ven, na sotva znatelného koně, kresba ve vlasech, rozehrává příběh ne/svobody s vůni melancholie a posunují ji o třídu výš. Podobný pocit může vyvolat snímek vpravo. Obyčejným světlem z okna ozářená tvář by byla dokonalým portrétem sama o sobě. Všimněte si, která další dvě místa na fotce vás nejvíce přitahují.


...

Na Flickru se vystavují fotky a kontaktují lidé, kteří tím žijí. Není důležité, jestli vznikly digitálně a nebo někdo naskenoval převážně černobílé snímky vyvolané kdysi dávno. Jako třeba tyhle nečisté zázraky ze starého Polaroidu. Jak se píše v Garyho profilu, na Flickru to má moc rád, protože je to jedno z mála veřejných míst, kde může kouřit a nikdo mu nedělá potíže.

1 komentář:

BlackCat řekl(a)...

Fotky, které opravdu osloví.