Vážení slov

Dočtením Lásky nebeské, třetí knížky Poláka Mariusze Szczygiela o Češích, a rozhovoru v LN se Suzanne Vega vynikne povrchnost a populismus drtivé většiny zápisků na Facebooku a Twitteru, které se snaží v první řadě sbírat lajky a retvíty za každou cenu vtipnými bonmoty.

Jasně. Vtipnost se cení a kdo netvítnul fór, ať rodí vemenem. Ale ten nepoměr mě začíná zarážet a poslední dobou až unavovat. Pokud sledujete i zahraniční Twitter, všímáte si toho rozdílu?

V českém rybníčku slaví největší úspěch vtípky plné ironie a sarkasmu. Ti nejlepší v tom dosahují literárních výšin (kdosi už o @cermak napsal, že vtipné pointě obětuje cokoli včetně babičky), méně talentovaní štěbetálci se pak snaží napodobit styl kultovního ŽítČesko a pohladit své ego každou citací u svých fanoušků.

Na Twitteru bych to i chápal. Mantinely 140 znaků vymezují svébytný žánr, jehož naplňování může být intelektuální výzvou podobně jako tvorba limericku nebo hádání sudoku. Méně už rozumím tomu, proč se k rádoby vtipným mikroglosám a posmívajícím se úšklebkům uchyluje čím dál víc lidí na FB, kde délku příspěvku nic neomezuje. Začínají si v tom libovat i ti, kteří dovedli nebo dovedou (zbude-li jim ještě čas) psát na svém blogu vážně, resp. aspoň neusilovat každým druhým komentářem o cenu Mišo Vtipkára.

Čest výjimkám. Jednou z nich je - žádné překvapení, jeden z našich nejlepších textařů, jen jsme ho na netu dříve nevídali - Michal Horáček. Pokud ho čtete rádi, zalistujte si jeho Facebookem pár týdnů nebo měsíců zpátky. Jeho tajmlajna by byla zajímavým čtením i po letech, v tištěné podobě, bez komentářů. Takových je málo.

Nejzajímavější na tom je pro mě úvaha, zda to také můžeme považovat za rys národní povahy, o které velmi zasvěceně píše (z pohledu ne-Čecha) Szczygiel - hlavně žádný patos, raději si dělat ze všeho srandu a z nikoho hrdinu. Jak jsme to ostatně ukázali při posledních volbách.

Jen abychom včas poznali, kdy nám zůstane už jen ta sranda, abychom přežili - než se zase najdou nějací akční disidenti, kterým lehkost našich slov přijde už nesnesitelná.

Citát pro dnešní den:

"Nebeská" zní stejně jako polské slovo Niebieska, jež označuje modrou barvu. A "laska" je literární výraz pro hůlku nebo hůl. V jazyce mladých Poláků je to jednak hezká holka, jednak penis.