Převrácení synchronicity za 130 Kč
Zase nad hladinou. Sakra, už bych měl vědět, že zůstávat dole tak dlouho zdraví neprospívá. Přitom někdy stačí k vynoření jediný den, kdy se zřetězí pár drobných radostí nebo pouhých neproher a obrátí se tím trend, kterému člověk podvědomě podkuřuje. Když se pak večer na pódiu rozsvítí světla, slzy se derou do očí a mysl zase lehká jako beztíž odlétá pryč z České komunistické republiky.
Cestou domů jsem přemýšlel, čím mě hned od začátku Marta Topferová se svými muzikanty tak dojala - většinou v jazyku, kterému nerozumím. Odpověď nacházím ve svém oblíbeném tématu - absolutní nasazení, bezvýhradné odevzdání se a patos, který se u nás prostě nenosí. Žádné cynické úšklebky, neustálé zlehčování a relativizace vyřčeného a vykonaného. Nabíjející energie tvorby. Jasně, léta strávená v New Yorku by měla být znát.
Do brněnské Alterny na ni přijeli i z Vídně a málem jsem se pomočil, když jsem poslouchal zasvěcený hovor jednoho Rakušana s chilským perkusistou vedle nad pisoáry. Už jsem dlouho nebyl ve studentském klubu a nahlas se u vchodu divil, jak levný je lístek. Přijela přece světová hvězda, která rozdává radost.
Žádné komentáře:
Okomentovat