Jak jsem si povídal s eGONem

Někdy na podzim jsem si - dbaje úředních pokynů - vyzvedl na poště přístupové kódy, spořádaně aktivoval naši firemní datovou schránku, nastavil avíza na svůj mail a - od té doby tam nepáchnul. Až před pár dny se schránka ozvala, že má pro nás sdělení, a já zatoužil užít si luxus moderní komunikace s "přátelským a efektivním úřadem" a jal se poklábosit si s eGONem.

První zádrhel vězel již v avízu, kde jsem marně hledal odkaz, který mě pošle k přihlášovací stránce. Tato jindy obvyklá informace chyběla a tak jsem podle logiky věci zkusil datovaschranka.cz a datoveschranky.cz. Při styku s českou státní správou však bývá často logika na obtíž a tak jsem si vzpomněl na jeden článek a dostal se k cíli přes mojedatovaschranka.cz.

Druhý zádrhel byl lehce závažnější. Nepoznačil jsem si heslo a místo očekávaného odkazu [Poslat heslo na mail] jsem našel cennou radu, abych se dostavil na nejbližší kontaktní místo veřejné správy. Česká pošta patří s Českými drahami mezi naše nejoblíbenější instituce a tak si jistě dovedete představit, jak rád jsem ji navštívil s potřebou zneplatnit heslo a nechat si přidělit nové.

Když jsem přes svůj mobil zjistil a nahlásil ičo naší firmy (protože systém poštovního CzechPointu neumí vyhledat firmu podle názvu a internet tam nemají) a podepsal asi 3 dokumenty (teď mi dochází, že po mně ještě mohli chtít razítko, které jsem s sebou neměl), čekal jsem, že mi předají lístek s novým heslem. Paní za přepážkou mi však bezelstně oznámila, že heslo přijde na nahlášený mail nejpozději do tří pracovních dnů.

Chvilku jsme si povídali (pravda, byl to spíš můj emotivní monolog) o rozdílu mezi internetovou a dopisní poštou, o významu informatizace státní správy a o využívání vybraných daní k prospěchu občanů, ale pak jsem se raději vydal do kanceláře, kde jsem u panáka poslední záchrany zavzpomínal na Íčko a jeho uskutečněný nápad zrušit Ministerstvo informatiky a převést jeho agendu na vnitro.

Ukázalo se, že realita je nakonec příznivější. V mailu na mě už čekala zpráva s odkazem na web, kde jsem našel výzvu k zadání čísla jakési virtuální obálky. Na papíru, který jsem si přinesl z pošty, byl strukturovaný seznam asi 30 položek typu ID datové schránky, ID osoby, ičo, adresa atd., ale číslo virtuální obálky jsem mezi nimi neviděl. Jak jsem se záhy dozvěděl na hotline, díval jsem se špatně, protože ono číslo se nachází v poslední větě odstavce volného textu s nadpisem "Potvrzení o doručení oznámení", který je na konci stránky. Pak už byla cesta k získání hesla jednoduchá a já si konečně mohl otevřít naši datovou schránku.

Psal nám Městský úřad jednoho příhraničního města, ale k obsahu bylo ještě stále o kousek dál než na jedno kliknutí. Datové zprávy totiž neobsahují žádný text, jen přílohy, a tahle byla vytvořena ve formátu 602XML, takže bylo třeba nejdřív nainstalovat plug-in a restartovat prohlížeč. Přemýšlel jsem chvíli o tom, jak si s takovými dokumenty bez ohlášení poradí třeba starostové v malých obcích nebo ředitelky mateřských školek, ale mezitím se mi otevřel soubor a já mohl ukojit svou zvědavost. Odbor dopravy nás zve, abychom se dostavili "za účelem podání nezbytného vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích".

No prostě někdo z nás asi špatně parkoval a asi zaplatíme pokutu. Pokud tedy nebudeme muset rovnou jít sedět nebo nás nezastřelí za to, že se nám nechce strávit přes dvě hodinky na této spanilé cestě. Každopádně není nad to mít nový způsob, jak si povídat s úřady. Bondy byl frajer, tři sezóny v pekle zaslouží tenhle Egon.