Ticho!

Jsem stále alergičtější na hlasitě puštěné rádio nebo televizi v restauracích a kavárnách a mám obavu, že se tento nešvar nebezpečně rychle šíří. Opravdu by se bez toho personál nudil a nebo si to žádají sami hosté?

Já se chci v klidu najíst, povídat si a nebo si prostě jen číst, vyřizovat maily nebo rozjímat. Posezení u jídla nebo pití je pro mne vítanou změnou rytmu, odpočinkem od napětí a zvuků všedního dne. Nechci při tom poslouchat dokola omílané odrhovačky a už vůbec ne reklamy. Jsem tak divný?

Vzpomínám si na první (rádoby) čínskou restauraci v Brně začátkem 90. let. Chtěla vypadat čínsky a přizpůsobila tomu jídelníček, interiér i obsluhu. Kazilo to jen rádio hrající hostům české hity.

Také mám v paměti letní zážitek z Krkonoš, kde se v jedné stylové horské restauraci číšník ani neobtěžoval požádat o svolení německou rodinu (a není až tak podstatné, že děti zapíjely vepřo-zelo-knedlo kakaem) a přímo přes jejich stůl na přilehlou zeď promítal velkoplošný obraz RTL s přímým přenosem Velké ceny ef jedniček.

Mám tedy návrh na jedno nové kritérium při sestavování přehledu restaurací - nahlas hrající rádio/TV (stylová hudba z CD adekvátní místu mi tak nevadí). A když už by někdo přehled aktualizoval, ještě by mne zajímalo, kde ke kávě automaticky servírují oplatek nebo kousek čokolády.

Verš pro dnešní den:

Ozvěna ticha neslyšně tiká,
pozdě na bycha, když už Ti tyká.