28. května 2006

Porada

- Proč nic neříkáš?
- Poslouchám. Lidé sem chodí vyslovit svá přání, touhy. Také jsi přece chodíval.
- Hmm. Tentokrát jsem přišel poslouchat.
- Co bys chtěl ode mě slyšet?
- Jsi veliký, dlouhověký, vidíš až na druhou stranu. Jsou lidé, kteří k Tobě chodí, šťastní?
- Někteří ano.
- A ti druzí? Pomáháš jim?
- Nepomáhám, jen jsem.
- Proč k Tobě chodí? Obdivovat Tvou živočišnou sílu a nekonečnost?
- Možná. Jsem dost hluboký, aby ve mně utopili svoje bolesti a smutky, vykřičeli to, na co je jinde moc hluku. Proč Ty se chodíš dívat do oceánu?
- Protože modrá je barva naděje.

Verš všedního dne:

z města na moře
hořem znavení,
zvěstovat ticho,
hořet znamením

Žádné komentáře: