Uznání mobilografie

Patřil jsem dříve mezi ty, kteří se shovívavě usmívali pokusům okolí fotit mobilem. Jasně, za účelem krátkodobého uchování informace místo ručně psané poznámky nebo pro zaslání zábavné MMS kamarádům. To jsem chápal. Ale nějaké vážnější focení s tím mikrodisplejkem a nekvalitní optikou? Snad ještě tak pro sdílení nějaké té momentky přes Twitpic nebo Posterous.

Musím přiznat, že s novým ajfounem pomalu měním názor. 5MB rozlišení je víc, než měl můj první Olympus digitál. Možnost výběru ostřícího bodu, automatické HDR, vestavěný blesk a digitální zoom posouvají použitelnost zase o kus dál. Hádám také, že s rostoucím počtem amatérských fotografů klesá podíl těch, kteří si nechávají svoje fotky z dovolené tisknout. Schválně, kolik takových znáte? O velkoformátových tiscích ani nemluvě.

Většina fotek se dnes jen posílá mailem nebo vystavuje na Picasa či Facebook. Na to vysoké rozlišení a ruční nastavování clony opravdu netřeba. Více než dřív tak rozhoduje pohotovost a aktuálnost, přičemž foťák v mobilu je skoro vždy po ruce. Není divu, že z mobilografie se tak vyvinul svébytný fotožánr.